Simon Biyong na nedávném povedeném turnaji v Hannoveru předvedl pořádnou smršť. Sebevědomého soupeře, který se ho skoro ani nedotkl, totálně rozstřílel a tvrdě ukončil hned v prvním kole.

 

Je to zhruba deset dní, co se na německé půdě konal turnaj Oktagon 88. Zlatým hřebem zde byl vyhrocený střet dvou velkých rivalů. Max Holzer z něj překvapivě udělal velmi snadnou záležitost. Veterána UFC absolutně rozebral v postoji a nakonec ho skvěle načasovaným kolenem ukončil již v průběhu úvodního dějství. Jinak byla karta převážně plná nadějných talentů, kteří ale ve většině případů dokázali doručit zajímavou show.

Krásných finišů jsme viděli mnoho. Jeden z těch jednoznačně nejbrutálnějších padl v zápase těžkotonážníků. Simon Biyong vs. Yevhenii Orlov byl velmi očekávaný duel. Italský postojář s africkými kořeny má bohaté zkušenosti z věhlasných světových lig. Dříve působil v Bellatoru, PFL a Rizinu. Ve žlutočerných barvách nastupoval ke svému druhému klání. V tom premiérovém loni v říjnu jen těsně nestačil na Kasima Arase, jenž už za necelý měsíc vyzve v Berlíně v boji o titul šampiona Willa Fleuryho.

I pro ukrajinského zemaře, který dlouhodobě žije a trénuje v České republice, se jednalo o druhé vystoupení na půdě nejprestižnější tuzemské stáje. Jeho debut na této adrese je nicméně pořádně vousatý. Proběhl konkrétně před sedmi lety. S hvězdným Martinem Budayem tehdy padl po třech minutách. Od té doby neprohrál. Kvalita jeho protivníků v RFA a IAF ale nebyla zdaleka taková, s jakou se v průběhu let setkával jeho nadcházející sok. Proto se čekalo, jak si s obrovskou výzvou poradí. Každopádně se zdálo, že si hodně věří.

Hra kočky s myší

Souboj odstartoval. Orlov se rozhodl, že začne tlakem. Téměř okamžitě vypálil ránu z pravačky, jenže Biyong fantasticky zakontroval a poslal útočníka do kolen. V aréně to zahučelo. Zatím se však nejednalo o nic zásadního, trefený bijec byl vmžiku zpět na nohou. Oba si následně vyměnili několik nebezpečných úderů. Pak Ital znovu tvrdě zasáhl. Logicky se tak čekalo, kdy se Ukrajinec poprvé vrhne po takedownu. Místo toho ale vyslal dobrý low kick. Po chvíli navíc předvedl i slušný výpad, při němž si lehce sáhl na bradu rivala.

Na řadu přišla klidnější pasáž. Potom se mezi borci rozjela krátká divoká šavlovačka. Ani jedna bomba nicméně nedopadla tam, kam by měla. Biyong zhruba v polovině kola Orlova znovu zasypal ostrými boxerskými kombinacemi, čímž mu pravděpodobně zlomil nos, z něhož se rázem valila krev proudem. Pro ukrajinského reprezentanta to samozřejmě představovalo problém. Najednou už tolik bojovat nechtěl. Nepříjemné zranění mu viditelně dost vadilo.

Biyong začal kořist po kleci lovit. Z jeho rohu se neustále dokola ozývalo, aby ji co nejdřív definitivně dodělal. Pokyny svých trenérů uposlechl, u pletiva, kam protivníka zahnal, spustil pekelnou palbu, kterou okořenil výživným kolenem na hlavu. Raněnému se v daný moment ještě podařilo utéct. Vzápětí však schytal tři brutální zvedáky v řadě. Blížil se konec. Za pár vteřin už totiž Orlov ležel na zemi po finálních úderech kamerunského rodáka. Hotovo, sudí zápas správně odmával.

Vítěz nechce titul, ale odvetu?

Ondřej Novotný bezprostředně po skončení duelu označil výkon poraženého za zklamání. Vítěz si pak v následném rozhovoru nečekaně neřekl o titulovou šanci, ačkoliv by se tomu asi nikdo nemohl příliš divit. Místo toho pronesl, že pokud Aras odejde z konfrontace s Fleurym jako poražený, má zájem o odvetu s ním. Vyzývat toho, kdo nezvládne souboj o šampionský pás nebývá úplně zvykem. Porážka s Turkem mu ale nejspíš stále leží v žaludku. Jedno je jisté, Biyong bude v budoucnu představovat hrozbu pro kohokoliv z divize.

Zdroj: Vlastní