Bartla v přípravě na irského démona trápilo zdraví. Díky bohu, oddechl si po výhře
Marek Bartl si s nebezpečným Brianem Manningem poradil na výbornou. Ani sám nejspíš nečekal, že to nakonec bude až tak snadné.
Víkendový turnaj Oktagonu v Mnichově byl možná pro mnohé tuzemské fanoušky neprávem trochu pod radarem. Měli jsme totiž příležitost sledovat opravdu povedené duely, ačkoliv pouze čtyři bojovníci dokázali své soupeře ukončit před limitem. To, že na kartě nastalo na poslední chvíli hned několik změn, naštěstí kvalitu zápasů nijak zásadně neovlivnilo.
Vítězství slavili Rony Paradeiser, Ivan Klevets, Lazar Todev, Gökhan Aksu, Michael Deiga‑Scheck, Henrique Madureira či Endrit Brajshori, zatímco s hořkou porážkou se museli smířit Lukáš Chotěnovský, Tyrone Pfeifer, Simon Biyong nebo Daniel Schordje. Uvolněný titul welterové váhy pak v pětikolové bitvě vybojoval Amiran Gogoladze, přestože ho zkušený Jessin Ayari v prvním dějství málem vyřídil.
Ten večer spolu ale poměřili síly také Marek Bartl a Brian Manning. Od jejich střetu se očekávaly ohňostroje, jelikož se oba vyžívají v divokých pěstních přestřelkách. Český ranař se vracel poté, co letos v červnu udolal Jozefa Wittnera na TKO. Naopak irský bouřlivák měl po předchozím zaváhání s Robertem Pukačem rozhodně co napravovat. Slovák mu dal nepříjemnou zemařskou lekci.
Brnkačka
Ostrovan přivítal protivníka v kleci několika low kicky. Bartl se bleskově ponořil pro takedown, který mu však nevyšel úplně podle představ. Při odchodu z následné pasovačky zkusil borec žijící v Bratislavě naskočené koleno. Sám nicméně schytal pár tvrdých spodků. Válečníci si potom vyměňovali jednotlivé údery.
Jenže Bartlovi se podařilo rivala znovu dostat na zem, tentokrát již podstatně lépe. Vlezl mu do zad, odkud na okamžik zauvažoval o škrcení. To si rozmyslel, načež místo toho rozjel nelítostné dobíjení. Rozhodčí dlouho neváhal a souboj ukončil. Vítěz zářící štěstím zvládl obávaného soka zlikvidovat za tři minuty. Parádní výkon domácí stálice.
Bartl v jednom z pozápasových rozhovorů odtajnil, že ho v přípravě sužovala velká spousta zdravotních problémů. „Díky bohu, že to bylo rychlé a bez zranění. Protože během této přípravy jsem jich měl strašně moc. Byl jsem z toho takový vnitřně zlomený. Říkal jsem si, že jak se mi to dlouho vyhýbalo, tak se to teď všechno sečetlo. Naštěstí se ale nic z toho neozvalo v zápase. A výsledek už známe,“ dodal s úsměvem. Příště by si to rád rozdal s Jaimem Corderem.